Rebelove Acro – 3D akrobatický model


6/2003 str. 46

REBELOVE ACRO
Výrobce: Topmodel CZ, ČR

Výrobek nazvaný Rebelove Acro je akrobatický motorový model letadla. Díky malé vzletové hmotnosti má model velmi příznivé plošné zatížení. Rozpětí 1740 mm, délka 1640 mm, plocha křídla 62 dm2, plošné zatížení 53 g/dm2, motor o objemu 10 až 12,5 cm3. Kompletně vybavené letadlo včetně motoru má hmotnost 1960 g.
Stavebnici modelu na testování jsem obdržel v obrovské kartonové krabici přímo od paní Kučerové, ředitelky Topmodel CZ. Po otevření esteticky a funkčně potištěného kartonového boxu se na mě „pousmál” jeho efektivně a bezpečně uložený obsah. V bublinkových pouzdrech svařených přímo na míru byly uloženy poloviny křídla, trup a další větší díly modelu. V plastových sáčcích přišitých po obvodu krabice byl zbývající drobnější materiál potřebný pro sestavení letadla Rebelove Acro v provedení ARF.

SESTAVENÍ MODELU
Stavebnice Rebelove Acro obsahuje snad nejvýstižnější stavební a letový návod, jaký jsem měl možnost dosud spatřit. Je prostě pro „ÚB”, a protože modeláři této kategorie neexistují, tak podle něho sestaví tento model každý.
Křídlo (skládá se ze dvou polovin) celobalzové konstrukce je opatřeno oblíbeným a často používaným profilem NACA 64A014. Je kompletně sestaveno a potaženo nažehlovací fólií. Mým úkolem bylo tedy nainstalovat do každé poloviny křídla po jednom servu a přilepit panty na balančkách. V sáčku s příslušenstvím jsou řídicí páky ke kormidlům. Vyfrézovány jsou z 1,5 mm sklotextitu. V návodu je uvedeno, jak se mají páky nainstalovat. Přiznám se, že jsem k tomuto řešení neměl důvěru. Ovšem pouze do té doby, než jsem první ovládací páku podle návodu zalepil. Ta drží v kormidle jako zalitá v betonu. Bylo tedy rozhodnuto: Těmito pákami opatřím všechna kormidla.
Delší dobu jsem si pohrál, než se mi podařilo protáhnout kablík křidélkových serv otvory v křídle ven. (Kousek nitky provlečené před potažením by pomohlo ulehčit chytání hada za ocas.) Lehce zelená transparentní fólie Oracover dává nahlédnout na kvalitu zpracování uvnitř nosných ploch, ta je skutečně na úrovni (stejně jako nažehlení samotné)! Obě poloviny křídla se lehce nasouvají, spojeny jsou dostatečně dimenzovanou duralovou trubkou o průměru 20 mm. Poloviny se k sobě poutají pomocí gumového svazku uvnitř trupu na háčky. Jednoduché, spolehlivé a levné. Křídlu není co vytknout!
Ocasní plochy jsou čistě slepeny z balzových nosníků, tudíž velmi lehké. Stejně jako křídlo jsou „nažehleny” fólií Oracover, zbývá jen zalepit panty. Obě řídicí plochy výškovky jsou spojeny vhodně dimenzovaným ocelovým drátem, který je již ohnutý do tvaru „podkovy”. Výrobce tím ušetřil modelářům, především těm méně zkušeným, opět hodně času se sháněním a ohýbáním vhodného drátu. Obě poloviny jsou díky správně dimenzované spojce pevně propojeny, čímž je zamezeno případnému třepetání výškovkového kormidla za letu. Řízení výškovky proto obstarává jen jedno servo umístěné v zadní části trupu. Výškovka se vsouvá do připraveného otvoru v trupu. Pokud jste však zalepili všechny panty do pevné části VOP, nepodaří se vám ji do trupu zasunout, překáží jí totiž jeden vnitřní pant. Doporučuji to zkusit na nečisto. Ocasní plochy jsem k trupu přilepil epoxidovým lepidlem obohaceným „bílými sazemi” – drží to fantasticky. (Zde jsem měl výhrady k jednomu uzlovému bodu pokud jde o pevnost VOP, to ale prověřily – viz dále – až drsné testovací lety.) Vše další potřebné najdete opět ve stavebnici.
Trup je rovněž velmi lehké, ale pevné konstrukce. Vepředu balza, na ni navazují – jak dnes velí konstrukční trend – podélníky. Na velmi pevné motorové přepážce je v horní části vygravírován nápis TOP. Pod trupem je tunel, resp. vanička pro umístění tlumiče hluku. Tady jsem si vyhrál. Můj tlumič měl kratší hrdlo a tak jsem byl nucen vylaminovat tunel hlubší. Horní zadní část trupu je vyříznuta z PLS a potažena balzou.
Nežijte v klamné iluzi, že uvnitř trupu modelů se nemůže nic uvolnit, zlomit apod. Do kontroly po ukončení létání se vám jistě moc nechce, zvlášť když máte možnost „ustájit” po létání svého miláčka v letovém stavu přímo na letišti. U modelu Rebelove Acro je to vyřešeno tak, že se seshora jednoduše odšroubuje kabina a vy můžete provést inspekci palubního zařízení ve velmi krátké době, a hlavně bez časově náročných operací! Na kontrolu nezapomínejte, vyplatí se! Čistě vylisovaný, průhledný, a tudíž krásný překryt kabiny vystřihnete přesně podle rysek, na rámeček padne jako ulitý. „Bublinu” jsem přilepil, pojistil tenkými dutými nýty a orámoval proužky izolepy. Před přilepením ale musíte vylepit interiér kabiny přiloženým „obrázkem” jejího vybavení. Komu se zdají být nosné plochy poněkud prázdné a nevyužité, může se na nich vyřádit polepováním přiloženými samolepicími obtisky, kterých je ve stavebnici dostatek.
Bokorys trupu má líbivý moderní rybí tvar současných artistických akrobatů. Přiložený duralový podvozek se mi zdál trochu předimenzovaný, ale výrobce musí počítat s tím, že ne všichni budou přistávat měkce na asfaltovou či betonovou ranvej. Já však tu možnost mám. Proto jsem jej odlehčil množstvím otvorů. K trupu je podvozek upevněn pomocí šroubů M3. Dodávaná podvozková kola jsou klasická polopneumatická, v současné honbě za co nejmenší hmotností by „Rebelům” více slušela lehounká mechová kolečka (vyrábějí se i u nás a jsou i levná).
Laminátová motorová kapota snese svým zpravováním i tvarem ta nejpřísnější kritéria. K motorové přepážce se upevňuje pomocí vrutů zašroubovaných do dřevěných špalíků. Ty přilepíme a pro jistotu ještě přilaminujeme na motorovou přepážku. Než začneme dělat první otvory do motorového krytu, uděláme si nejdříve šablony podle daného motoru. Bylo by škoda tak čistě vylaminovaný motorový kryt znetvořit. Protože výrobce nechává možnost výběru motoru, není součástí stavebnice motorové lože. V návodu je však pečlivě popsáno a znázorněno jak motor nainstalovat a vyosit (zde se vnucuje otázka, zda by nešlo již při výrobě zalepit motorovou přepážku vychýlenou o 3 stupně).

Motor, RC vybavení…
Rozhodl jsem se osadit model starým a spolehlivým dělníkem dřívějších F3A modelů, tj. vysokozdvihovým motorem WEBRA LS 10 ccm s neladěným tlumičem, a neudělal jsem špatně. Z hmotnostních důvodů jsem si zhotovil nejlehčí a nejlevnější palivovou nádrž, ze čtvrtlitrové PET lahve od pitíčka, doporučuji. Než jsem ji nainstaloval, raději jsem vytřel – ze zkušenosti a z preventivních důvodů – celý prostor kolem nádrže rozředěným epoxidem. RC vybavení jsem použil různorodé, vyniknout jsem dal třem špičkovým firmám. Vše ovládám vysílačem JR Graupner 10X, serva jsou použita značek Futaba a Hitec (celkem pět). Dokonalá symbióza, nic se nehádá a vše hraje.

Zalétávání
Velká nedočkavost, a zvědavost jak to poletí, mě dohnala na letiště právě v den, kdy byl vítr vhodný tak k zalétání „Jumba”, ovšem nikoli blanokřídlého modelu Rebelove Acro. Přesto jsem byl velký nebojsa a letadlo do větrného a turbulentního počasí vypustil – a ono nic. Letělo pěkně, jako model správně vytrimovaný z předchozích letů. Odlétal jsem všechny akrobatické figury a Rebelove Acro byl poslušný, dobře držel stopu, jen když jsem nalétával do letu na zádech musel jsem v první fázi razantně potlačit, stejně jako v bodových výkrutech. Při dalším létání jsem tuto nectnost vyřešil posunutím těžiště dozadu, když jsem před ostruhové kolečko přilepil 100 gramů olova. Nyní vychází těžiště 20 mm za duralovou trubku v křídle. (Budu zkoušet posunout ho ještě více dozadu.) Levý nožový let kabinou k pilotovi je parádní, opačný však potřebuje korekci výškovkou (zatáčí, což dělají i obří modely, má však navíc tendenci vracet se do normálního letu). Zde malá připomínka. Podle mých zkušeností by jistě pomohlo zmenšení vzepětí křídla, které má tento model poměrně velké. Větrné a turbulentní počasí u nás v Krnově stále trvá. Visení nebylo dlouhé, neboť vítr odvával model vždy na mne, ale přesto nějaký čas „visel statečně”! Obavy z poddimezované výškovky se po prvních drsných testovacích letech ukázaly jako liché – dobře tak. Několik přistání do vzrostlé a husté jarní trávy nikterak nepoznamenalo ani silně odlehčený hlavní podvozek.

Shrnutí
Stavebnice Rebelove Acro v provedení ARF je vybavena vším potřebným. Model má výborné nadstandardní zpracování, možná až na malé mezery mezi odtokovkou křídla a trupem. Musím také ještě jednou vyzdvihnout stavební a předletové „rukovoditělstvo”! Model bych doporučil všem zájemcům o „F3A létání”, neboť oplývá letovými vlastnostmi dostačujícími pro nácvik všech akrobatických obratů, zdatnější pilot zvládne i „3D létání”.
Při sestavování mně opět hodně pomáhali mladí modeláři z našeho modelářského kroužku (ten vedu při naší škole, jak se říká „něma problema”). Poněvadž však pocházím z kraje, kde lidé mají hluboko do kapsy, modeláře nevyjímaje, přimlouval bych se za nižší pořizovací cenu. Je mim ovšem jasné, že také výrobce musí pokrýt svoje náklady.

Jiří Navrátil, Krnov